+420.773.658.000 explore@serenityexplorers.com
Vlastnění lodě znamená její neustálou údržbu. A když s lodí plujete tak jako my, tak to navíc také znamená její konstantní vylepšování. No a čas od času se vlivem úprav stane, že loď změní i svou venkovní siluetu a tak se klidně může stát, že ji v přístavu nebo na fotkách někdo nemusí na první dobrou poznat.
A tak, aby nám naše posádky nebloudili po marinách hledajíc původní Midnight Blue, je na čase vám představu o ní trochu updatovat. Mimo jiné se tím také chceme trochu pochlubit co všechno jsme letos zvládli a během plaveb vylepšit. Rok 2023 byl totiž (nejen) co se úprav týče výjimečný!
Věříme, že po přečtení se budete na palubu Midnight Blue těšit o to víc a budete se na ní cítit ještě pohodlněji a bezpečněji.
Kdo nás zná již nějaký ten pátek nebo byl na naší přednášce “5 let off-grid života na lodi” tak ví, jak moc se v ní pořád vrtáme. Mohli jste tak třeba slyšet že naše loď plně zateplená. Byl to ten nejnáročnější projekt, který jsme zatím na MB uskutečnili a zabral nám téměř 3 roky. Ale konečně už máme hotovo! (A zapřísáhli jsme se, že už to nidky dělat nechcem 🙂
Mnohem více vizuální proměnou prošel salon. Staré potahy vzali za své a Maruška ušila nové. Salon tak vypadá o trochu více moderněji.
Tou nejzásadnější změnou letošního roku byla instalace větrného generátoru. Záď Midnight Blue tak už vypadá úplně jinak. Generátor je o maximálním výkonu 490 W (při větru 29 uzlů) a běžně nám dáva kolem 100 – 150 W. Spolu s mobilním solárním panelem, který vytahujeme na kotvištích a v přístavech, nemusíme za příhodných povětrnostních podmínek, takřka dobíjet baterie motorem! Dokonce jsme si úspěšně vyzkoušeli (byť jen ve dvou) vařit čistě na elekřinu.
Nejde jen o to, že díky tomu jsme snížili potřebu zapínat motor, ale hlavně jde o dodatečný bezpečnostní prvek, protože co se zdroje elektrické energie pro navigační přístroje týče, již nejsme závislí jen na jednom zdroji.
Na zádi nám přibyla ještě jedna věc. A to rám na bimini – zastřešení kokpitu. S tím jak se postupně posouváme na jih roste nutnost a potřeba stínu. Před deštěm a zimou nás jachtařské oblečení ochrání, ale před spálením sluncem nikoliv (tedy ochránilo by, ale kdo by mě viděl ve třicítkách navlečeného do bundy, asi by si pěkně ťukal na čelo 🙂
Na tuto konstrukci jsme náležitě pyšní. Dostat z Bergenu na loď 6 metrové tyče a náležitě je naohýbat (a přitom nezlomit) byl heroicky výkon.
(Ale nejvíc jsem pyšný asi já (Tom), protože při mé úplné absenci 3D představivosti se vůbec divím, že jsem to celé byl schopen vymyslet, narýsovat a realizovat.)
Rám je skládací a vyrobený tak, že při našem návratu na sever bude tvořit základ na kompletní uzavření kokpitu včetně bočnic a z kokpitu se tak stane místo pro posezení za všech povětrnostních podmínek.
Na jaře 2024 nás tak, kromě jiného, čeká velké šití, na které jsme pořídili úplně novou šicí mašinu. Maruška se už nemůže dočkat 😀
Další velkou změnou na palubě je snímatelný vnitřní stěh, v jachtařské hantýrce označovaný jako baby-stay. Jedná se de-fakto o ocelové – v našem případě o vysocepevnostní dyneema – lano vedené z vrcholu stěžně na palubu k úchytu mezi přídí a patou stěžně, na který se vytahuje další plachta.
Během plavby na vítr tak můžeme nést kromě hlavní plachty a geny navíc i menší kosatku, kterou jsme pojmenovali “baby”. Podle síly větru nám přidává na rychlosti kolem 0.5 – 0.8 uzle. Což třeba při 4 hodinové plavbě může znamenat až o necelou hodinu dřívější doplutí do mariny. Tedy zásadní věc, když chcete stihnout otevřenou hospodu 🙂
Opět se ale jedná hlavně o značné vylepšení co se bezpečnosti plavby týče. Kromě vyšší rychlosti (a s tím plynoucí vyhnutí se špatnému počasí) jsme schopni na plachty plout i v silnějším větru. Tím, že je baby menší, nižší a blíže středolodí, má v silném větru menší klopný moment a tak je plavba s ní v horších podmínkách méně náročná, s menším náklonem a tudíž více komfortní než s genou.
Celkem tak máme na lodi momentálně sadu 5 plachet. Kosatku, Bouřkovku (kosatka z pevnějšího materiálu stavěnou do bouří), Genu, Bouřkovou hlavní plachtu a hlavní plachtu.
Nicméně po letošní květnové plavbě Severním mořem, kdy nás zastihlo extrémní počasí, je na čase hlavní plachtu vyměnit. Plachta po letech skvělé služby nevydržela nápor poryvu větru a během refování se roztrhla. Sice jsme ji opravili, ale už je zralá na zasloužený důchod.
Pořízení nové “hlavky” bude ten nejnáročnější a nejnákladnější počin sezóny 2024. Za tímto účelem budeme pravděpodobně vypisovat crowdfunding a hledat sponzory.
Takže pokud byste chtěli přispět nebo věděli o někom, kdo by chtěl mít vytištěnou reklamu na plachtě, která projede svět, tak nám dejte, prosím, vědět.
Protože se chystáme do míst, kde jsou kotviště mnohem hlubší, prodloužili jsme kotevní řetěz o dalších 25 metrů. Celkem tak už máme 50 m řetězu a dalších 25 metrů lana a v případě potřeby tak můžeme kotvit až na 20 metrech. No a když už jsme byli v tom, zároveň jsme vyztužili celý kotevní prostor, takže lépe odolává rázům a vydrží větší zatížení.
Dalším velkým projektem letoška byl rozvod horké vody. V minulosti jsme instalovali elektrický bojler. Ten byl však limitovaný potřebou zapojení do přístavní elektrické sítě. A i když byl zateplený, tak po 2 dnech na moři byla voda v něm už jen vlažná.
Co nás, ale od začátku na mnoha lodícj (a MB nevyjímaje) šíleně iritovalo, že odpadní teplo z chlazení motoru je často nevyužité a jde rovnou do moře. A přitom bys se dalo by využít.
A tak jsme se letos vrhli do projektu napojení chladícího okruhu na bojler. Naučili jsme se laminovat, vrtat do lodi a rozebírat motor. Součástky jsme postupně sháněli v Norsku, na Shetlandech a Orknejích. A finální propojení nakonec dokončili ve Skotsku. Výsledkem je, že máme horkou vodu kdykoliv nastartujeme motor! Co se žití na lodi týče, tak totální gamechanger.
Konečně se nám v podpalubí podařilo dodělat LED osvětlení i na levoboku a v kuchyni. Celý salon je tak osvětlený z obou stran po celé délce. LED pásky mají nastavitelnou barvu což svádí ke hraní. V podpalubí to tak někdy vypadá jak na diskotéce 🙂 Super věcí je však červené osvětlení, takže je v podpalubí při plavbě v noci vidět, ale neztrácíme adaptaci na tmu a hlavně neoslňujeme kormidelníka a hlídku v kokpitu.
Dál jsme v koupelně instalovali pumpu na odsávání sprchové nádržky, takže už žádné kyblíkování podlážky. Je to sice ještě trochu náladové, ale mouchy se nám jistě podaří vychytal.
Díky Tomovi Hančarovi a jeho skvělému rysovani v autocadu a 3D tisku máme rovněž nový držák na iPad na kormidelní stolek. Takže IPAD s navigací již není třeba hlídat, aby nespadl a drží pevně na svém místě.
Vylepšení bylo mnohem mnohem víc. Už si vlastně ani všechno nepamatujeme a tenhle článek by byl mnohem delší. Nejlíp uděláte, když se na Midnight Blue sami vydáte a všechny novinky si vyzkoušíte sami na vlastní kůži.
Jen nesmíte zapomenout, že v přístavu hledáte loď, která má na zádi větrný generátor, v kokpitu skládací střechu a na přídi novou plachtu.