Popis expedice a jejich etapy

 

Připravit, pozor, start…

První etapa expedice započala v roce 2017 kdy jsme vzali všechny celoživotní úspory a pořídilo loď. Ta kotví v dánské Kodani, kde je domovský přístav naší expediční lodě jménem „Midnight Blue“.

… a o rok práce později

Odtud ji 10. května, během 2000 km dlouhé plavby, posouváme postupně  Baltským, Severním a Norským mořem (v okamžiku, kdy píši tento článek, se chystáme vyplout z Bergenu) na úroveň 70. stupně severní šířky, do města Tromsø.

 

Arktická etapa:

Zde se připojí zbytek expediční posádky, opustíme bezpečí norského pobřeží a vydáme se vstříc několikadenní nonstop plavbě Severním ledovým oceánem směr Špicberky. V případě vhodných povětrnostních podmínek se cestou zastavíme na ostrově Bjørnøya, malém neobydleném ostrůvku, kde se pokusíme vylodit a ostrov zmapovat. Následně proplujeme kolem západního pobřeží Špicberk do města Longyearbyen. Zde, dobereme zásoby, aktualizujeme předpověď a pokud stav ledových polí na východní straně souostroví a předpověď počasí dovolí, pokusíme se o obeplutí celého archipelágu Západního Špicberku. S návratem zpět do Tromsø a následně opět do Kodaně. Tím bychom se stali pravděpodobně první českou posádkou, která toto na laminátové plachetnici dokázala.
Během plavby nás čekají četná ledová pole, kterými budeme muset prokličkovat. Při výpravách na pevninu (ale i na moři) nás pak čekají divocí lední medvědi a bez brokovnice se tady výpravy nepovolují. Po celou dobu hodláme provádět měření koncentrace mikroplastů ve zdejší mořské vodě a pozorování místní fauny a flory (ostrov je kromě ledních medvědů, obydlen mroži, tuleni, sobi a dalšími zvířaty, ve vodách se pohybují běluhy, narvalové a jiní kytovci).
Na posádku celé expedice budou po celou dobu jejího konání kladeny vysoké požadavky jak po fyzické tak i po psychické stránce. Čeká nás kormidlování za každých podmínek, ledovcové hlídky a hlídky bránící srážkám se spícími velrybami, případné odrážení ledových ker od lodi apod. Stejně tak klade expedice vysoké nároky na materiální vybavení a technickou připravenost lodě.

 

Každodenní dril aneb proč to má smysl?

Kromě upozornění na rychlý úbytek zalednění Arktidy vlivem klimatických změn bychom chtěli publicitu expedice (lidé prostě mají rádi nejrůznější NEJ a rekordy) zužitkovat k přitáhnutí pozornosti ke stěžejní části výpravy.
Tou bude provádění měření koncentrace mikroplastů ve zdejší mořské vodě a upozornění na potřebu zamyslet se nad stávajícím používáním plastů. Mikroplasty jsou malé částečky vzniklé působením mechanické eroze, eroze slanou vodou a UV zářením z velkých plastů. Plasty jsou velmi houževnaté a (v závislosti na druhu plastu) taky nerozložitelné. Doba rozkladu se u některých typů udává až ve stovkách let. Po tu dobu však nezůstávají vcelku, ale erodují na menší a menší částečky. Často až na velikost několika mikrometrů. Jako takové se pak dostávají do celého potravního řetězce mořských živočichů. A skrze rybolov ovlivňují také člověka. Zatímco velké kusy plastu se dají detekovat velmi snadno a často jsou vyvrženy na břeh, kde je lze sebrat, s mikroplasty je to horší. Díky své malé velikosti a lehkosti je snadno mořské proudy transportují a dostanou se tak prakticky všude. U Špicberků navíc končí Golfský proud, který na své trase od Amerických břehů proudí okolo celé Evropy a vše, co po cestě strhne s sebou, donese přímo sem. Včetně mikroplastů.
A pak druhou částí je zkusit zdali je možné tuto cestu podniknout s co nejnižší environmentální stopou, tedy se budeme snažit jet na plachty, nabíjet přes solární panel a samozřejmě nepoužívat chemické uklidové prostředky. Tyto poznatky pak promeníme v Příručku o tom jak cestovat udržitelně. (na startovači označená jako odměna „Příručka ohleduplného plavčíka“
Tímto vším chceme nejen ukázat, že to, jak se chováme ve svých domovech, má dopad i tisíce kilometrů daleko. (Věděli jste například, že průměrná doba užití mikrotenového sáčku, ve kterém si donesete domů třeba rohlíky, je jen 12 minut a pak skončí v odpadcích?) Ale zároveň i nabídnout cestu jak to jde zlepšit 🙂

Cíle expedice

Obeplout Špicberky

Rádi bychom se stali jednou z prvních, ne-li přímo první českou posádkou, která obepluje Špicberské soustroví v laminátové plachetnici. Ne proto, že bychom chtěli lámat rekordy, ale proto, abychom ukázali, že něco, co bylo dříve nemyslitelné kvůli zalednění, se díky změně klimatu stalo možné a ukázat tak na reálnost tohoto jevu.

Studium mikroplastů

Znečištění moří mikroskopickými částečkami plastů je dnes velmi diskutované téma. Během plavby proto chceme pomocí speciálního zařízení sbírat vzorky mořské vody a zjistit, jak vážné to s tím znečištěním moří je. Špicberky jsou často ikonou čisté neporušené přírody. Je tomu opravdu tak? Nebo jen něco přehlížíme? Zkusíme dát odpověď.

Sustainability Lifestyle

Propagace Udržitelného způsobu života Skrze publikování fotografií a videí z lidmi málo dotčené přírody chceme veřejnost motivovat k zamyšlení nad dopady lidské činnosti na životní prostředí a posílit tak jejich odhodlání k přehodnocení životního stylu, hledání šetrnějších alternativ a důležitost neustáleho studia přírody a její ochrany.

 

Proč tato výprava...

 

Již 10 let se plavíme plachetnicí po mořích. V průběhu plavby jsme se vždy snažili posádce ukázat, jak se dá v moderním světě cestovat k přírodě šetrnějším způsobem, a vést je k zamyšlení, jak mohou sami doma změnit své chování tímto směrem. Během té doby jsme však také měli tu možnost sledovat růst kontaminace těchto moří. Ač jsme se snažili z každé výpravy přivézt zpět do přístavu odpadky, které jsme cestou po moři nalezli, byla to sisyfovská práce. Člověk s dobrým pocitem na pevninu dopravil jeden plný odpadkový pytel, ale za pár dní se vylodil na domněle opuštěném ostrově a tam narazil na zátoku proměněnou ve skládku. Došlo nám, že jeden vytříděný pytel je nic ve srovnání se změnou myšlení, byť i jen jednoho člověka, pokud to bude na celý jeho život. A že si současná situace žádá změnu myšlení celé jedné společnosti.

Proto jsme se rozhodli, že se o něco takového pokusíme ve větším měřítku. Uspořádáním expedice do Arktidy s cílem doplout ke Špicberkám a po celou dobu měřit koncentrace mikroplastů v moři (a upozornit na z toho plynoucí nebezpečí). S hlavním cílem propagovat udržitelný způsob života „Sustainable lifestyle“

kapitán Tomáš Brázdil a Máří Magdaléna Halatová

Čti více...

Expedičníci

Posádka bude vedena kapitánem a myšlenkovým autorem expedice Tomášem Brázdilem, držitelem licence stupně „Yachtmaster“ britské královské asociace yachtingu (RYA).

Mediální obraz, komunikaci s partnery a rozpočet má na starosti Marie Magdaléna Halatová, která bude během expedice rovněž zajišťovat pozici zástupce kapitána.

Tomáš Brázdil

 

Máří Magdaléna Halatová

 

Další členové posádky:

Ondřej Bruna

Jiří Vejrosta

Libor Stein

Pavel Horák